Ludvík VII. (Mladý) ( asi 1120 – 1180 )


Francouzský král z rodu Kapetovců.
Ludvík VII. , syn panovníka Ludvíka VI. Tlustého se stal roku 1137
po otcově smrti francouzským králem. Krátce předtím uzavřel sňatek
s Eleonorou Akvitánskou, dcerou Viléma X. Svatého, která mu přinesla
věnem Akvitánii a rozšířila tak královskou doménu až k Pyrenejím.
Roku 1144 dobyl mosulský emír křesťanskou pevnost Edessu, násled-
kem toho papež vyhlásil křížovou výpravu proti nevěřícím. Na podzim
roku 1147 se dali křižáci na pochod ( poprvé tu od rozdělení Franské
říše stáli Němci a Francouzy bok po boku ).
Na jaře následujícího roku sice křižáci plenili byzantské území, ale
pokus dobýt Damašek skončil neúspěchem. Po návratu domů Ludvík
zjistil, že se mu rozpadlo manželství. V  březnu 1152 bylo prohlášeno
za neplatné a Eleonora se pouhé dva měsíce nato provdala za Jindřicha,
hraběte z Anjou a vévodu normanského. Ještě v témže roce vtrhl Ludvík
s vojskem do Normandie, ale utrpěl drtivou porážku. Eleonořin manžel
byl roku 1154 korunován králem Anglie jako Jindřich II. Plantagenet.
Nepřátelství mezi oběma muži trvalo po celý jejich život. Ludvík VII.
zemřel v Paříži 18. září 1180.